Počet záznamů: 1
Roztěkané
SYS 0322968 LBL 01408nam-a2200421-i-4500 003 CZ-VyKKD 005 20250425074950.4 007 ta 008 250404s2025----xr-----e-f----000-jccze-d 020 $a 978-80-275-2274-3 : $c Kč 369.00 $q (brožováno) : 040 $a HKA001 $b cze $d VYG001 $e rda 072 -7
$a 616.89 $x Psychiatrie $9 14 $7 vy_us_auth*0079536 $2 Konspekt 072 -7
$a 929 $x Biografie $9 8 $7 vy_us_auth*0079102 $2 Konspekt 080 $a 616.89-008.47-008.481 $2 MRF 080 $a 316.346.2-055.2 $2 MRF 080 $a (0.062) $2 MRF 080 $a (0:82-32) $2 MRF 100 1-
$7 vy_us_auth*0138958 $a Kubíčková, Klára $4 aut 245 10
$a Roztěkané : $b jak se žije ženám s ADHD / $c Klára Kubíčková, Jana Srncová 250 $a První vydání 264 -1
$a Brno : $b Host, $c 2025 300 $a 246 stran ; $c 21 cm 336 $a text $b txt $2 rdacontent 337 $a bez média $b n $2 rdamedia 338 $a svazek $b nc $2 rdacarrier 500 $a Terminologický slovník 504 $a Obsahuje bibliografii 520 3-
$a Když je vám čtyřicet a diagnostikují vám ADHD, je to úleva. Ale co dál? Diagnózu ADHD si obvykle spojujeme s neposednými chlapci, kteří vyrušují a perou se. Výzkumy ale ukazují, že porucha pozornosti — ať už s hyperaktivitou, nebo bez ní — postihuje stejnou měrou i dívky. A s dospělostí nikam nezmizí. V důsledku dlouholetého medicínského stereotypu jsou ženy poddiagnostikované, osvojí si nevědomé kompenzační mechanismy, a teprve až přestanou zvládat souběh mateřství, domácnosti, vztahů a práce a začnou se potýkat s depresemi či úzkostmi, získají diagnózu ADHD. Často až po třicítce. Zpětně se tak vysvětlí mnoho jejich životních karambolů. Prostřednictvím příběhů takových „roztěkaných“ žen kniha ukazuje, jaké škody může v jejich životech napáchat tlak neurotypické společnosti na to, aby ženy s ADHD vyhověly jejím požadavkům. Z příběhů, které s autorkami sdílelo několik desítek žen, však vyvěrá i naděje — život s ADHD sice není snadný, avšak pokud tyto ženy svou jinakost vnímají a svoje potřeby neupozaďují, ale mluví o nich nahlas, začíná je vnímat a přijímat i společnost. –––ADHD u žen je velké téma, které potřebuje otevřít a destigmatizovat. A tahle kniha je přesně to, co česká společnost potřebuje — autentické příběhy a emoce, o které se dají opřít vědecké informace.— Jiří Pasz, novinář a dokumentaristaByl to ten největší aha moment, ale i ten nejsilnější vztek, který jsem kdy cítila. Jaký život bych žila, kdybych se o své diagnóze dozvěděla už jako malá? Dokázala bych se neuštvat? Naučit se šetřit své zdroje? Nenaskakovat na každý rychlý dopamin, který jde kolem mě, nevytvářet situace, které mi ho dokázaly vyplavit, adrenalinové závody s vlastní kapacitou? Kdybych žila ve společnosti, která nevychovává dívky jako poslušné holčičky, které musí všechno vydržet a nestěžovat si, uměla bych zpomalit a nedohnala bych se ke kolapsu?— ukázka z knihy $c ereading 520 3-
$a Když je vám čtyřicet a diagnostikují vám ADHD, je to úleva. Ale co dál? Diagnózu ADHD si obvykle spojujeme s neposednými chlapci, kteří vyrušují a perou se. Výzkumy ale ukazují, že porucha pozornosti — ať už s hyperaktivitou, nebo bez ní — postihuje stejnou měrou i dívky. A s dospělostí nikam nezmizí. V důsledku dlouholetého medicínského stereotypu jsou ženy poddiagnostikované, osvojí si nevědomé kompenzační mechanismy, a teprve až přestanou zvládat souběh mateřství, domácnosti, vztahů a práce a začnou se potýkat s depresemi či úzkostmi, získají diagnózu ADHD. Často až po třicítce. Zpětně se tak vysvětlí mnoho jejich životních karambolů. Prostřednictvím příběhů takových „roztěkaných“ žen kniha ukazuje, jaké škody může v jejich životech napáchat tlak neurotypické společnosti na to, aby ženy s ADHD vyhověly jejím požadavkům. Z příběhů, které s autorkami sdílelo několik desítek žen, však vyvěrá i naděje — život s ADHD sice není snadný, avšak pokud tyto ženy svou jinakost vnímají a svoje potřeby neupozaďují, ale mluví o nich nahlas, začíná je vnímat a přijímat i společnost. ––– ADHD u žen je velké téma, které potřebuje otevřít a destigmatizovat. A tahle kniha je přesně to, co česká společnost potřebuje — autentické příběhy a emoce, o které se dají opřít vědecké informace.— Jiří Pasz, novinář a dokumentarista Byl to ten největší aha moment, ale i ten nejsilnější vztek, který jsem kdy cítila. Jaký život bych žila, kdybych se o své diagnóze dozvěděla už jako malá? Dokázala bych se neuštvat? Naučit se šetřit své zdroje? Nenaskakovat na každý rychlý dopamin, který jde kolem mě, nevytvářet situace, které mi ho dokázaly vyplavit, adrenalinové závody s vlastní kapacitou? Kdybych žila ve společnosti, která nevychovává dívky jako poslušné holčičky, které musí všechno vydržet a nestěžovat si, uměla bych zpomalit a nedohnala bych se ke kolapsu?— ukázka z knihy $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788027522743 $2 Web obalkyknih.cz 650 07
$7 vy_us_auth*0062330 $a porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou $2 czenas 650 07
$7 vy_us_auth*0068758 $a ženy $2 czenas 655 -7
$7 vy_us_auth*0077726 $a populárně-naučné publikace $2 czenas 655 -7
$7 vy_us_auth*0078325 $a české příběhy $2 czenas 655 -7
$7 vy_us_auth*0078087 $a příběhy $2 czenas $x skutečné 700 1-
$7 vy_us_auth*0149227 $a Srncová, Jana $4 aut 910 $a VYG001
Počet záznamů: 1