Number of the records: 1  

Co nezavály písky Mezopotámie

  1. SYS0173635
    LBL
      
    03390nam--2200925---450-
    003
      
    CZ-VyKKD
    005
      
    20240603122658.2
    007
      
    tu
    008
      
    110622s2011----xr-acf-e------000-0|cze||
    020
      
    $a 978-80-7425-057-6 $q váz. : $c 349.00
    040
      
    $a VYG001 $b cze
    041
    0-
    $a cze
    044
      
    $a xr $c CZ
    072
    -0
    $7 vy_us_auth*0079340 $a 327 $x Mezinárodní vztahy, světová politika $9 15
    080
      
    $a 355.483(5-15)"1991" $2 MRF
    080
      
    $a 94(5-15)"1991" $2 MRF
    080
      
    $a 94(567)"2003/..." $2 MRF
    080
      
    $a 355.48 $2 MRF
    080
      
    $a 341.232 $2 MRF
    080
      
    $a (=162.3) $2 MRF
    080
      
    $a 327 $2 MRF
    080
      
    $a (567) $2 MRF
    080
      
    $a (437.3) $2 MRF
    080
      
    $a (73) $2 MRF
    080
      
    $a (0:82-96) $2 MRF
    100
    1-
    $7 vy_us_auth*0101970 $a Belica, Miroslav, $d 1952- $4 aut
    245
    10
    $a Co nezavály písky Mezopotámie : $b lekce z manipulace a servility : (Češi a Irák 1990-2010) / $c Miroslav Belica, Tomáš Belica
    246
    13
    $a Češi a Irák 1990-2010
    250
      
    $a 1. vyd.
    260
      
    $a Praha : $b Epocha, $c 2011
    300
      
    $a 339 s., [16] s. obr. příl. : $b il. (převážně barev.), portréty ; $c 21 cm
    500
      
    $a Chronologický přehled
    504
      
    $a Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
    520
    3-
    $a Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Proč pokračovaly sankce OSN i po iráckém stažení z Kuvajtu v roce 1991? Kdo poskytl Iráku zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na „osvobození“ Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost? Kdo vymyslel spojení Iráku s islámskými teroristy? Jak to, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení? Proč se Irák po „osvobození“ stal nejnebezpečnějším místem na světě a proč Praha degradovala z privilegovaného hospodářského partnera Iráku na přehlíženého outsidera? Kdo zavlekl do Iráku infekci Al-Káidy, mor občanské války a bezprecedentní korupci? Na tyto a řadu dalších otázek hledají odpovědi dva autoři, kteří mají s moderním Irákem mezi českými publicisty bezesporu největší osobní zkušenost. Miroslav Belica prožil v Iráku v době sankcí OSN jako vedoucí zastupitelského úřadu České republiky přes čtyři roky a jeho syn Tomáš jako student ještě o dva roky více. Oba dva měli štěstí, že znalost arabštiny a dalších světových jazyků jim umožnila stýkat se s širokým a velmi různorodým spektrem lidí: s Iráčany ze všech společenských vrstev, s rodinami diplomatů ze Západu i Východu, s pracovníky agencií OSN, s našimi experty i se zahraničními novináři. Vedle zdrojů světového tisku a specializovaných webů široce pracovali s databázemi mezinárodních organizací, prostudovali deseti tisíce stran dokumentů Rady bezpečnosti a dalších orgánů a agencií OSN týkajících se Iráku. Na vlastní kůži poznali Irák, jaký je, mohli porovnávat realitu s propagandou Saddámova režimu stejně jako s mediálním managementem a reálpolitikou druhé strany. Získali citlivost na falešné tóny a zkreslování, alergii na manipulace a lži „padni komu padni“. Někdy s pobavením, jindy s rozhořčením sledovali, jak kolem irácké horké kaše tancovala pod cizí taktovkou podstatná část českého establishmentu a jak se s tím vypořádávala rozhodující média. Tehdejší hlavní aktéři by dnes možná dali přednost všeobecnému zapomnění. Aby se tak nestalo, aby písky zapomnění nezavály souvislosti dramatu, který se tak draze obešel miliónům Iráčanů, ale nejenom jim, rozhodli se autoři napsat knihu o tom, jak se Česká republika a čeští rodáci podíleli na osudových událostech, které se odehrávaly na území bývalé Mezopotámie v posledních dvou desetiletích. Rozhodujícím kritériem, kterým se při sestavení této retrospektivy řídili, byla věrnost faktům. A pokud fakta zasazená do kontextu mezinárodního práva nevyznívají lichotivě pro některé české aktéry, není to vina autorů. PhDr. Miroslav Belica (1952) Arabista. Problematikou Blízkého východu se zabývá čtyři desetiletí. V zemích tohoto regionu prožil v řadě diplomatických funkcí téměř patnáct let, v letech 1996-2001 působil jako vedoucí zastupitelského úřadu ČR v Iráku. Až do roku 2004 pracoval na MZV jako zástupce ředitele odboru OSN a odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Tomáš Belica (1981) Novinář. V letech 2000 2003 studoval na filosofické fakultě Bagdádské univerzity, katedře angličtiny a francouzštiny. Pracoval u francouzské mediální společnosti Avedya a dva roky v politickém oddělení deníku Blesk. V současnosti je redaktorem deníku Metro. $c ereading
    520
    3-
    $a Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Proč pokračovaly sankce OSN i po iráckém stažení z Kuvajtu v roce 1991? Kdo poskytl Iráku zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na „osvobození“ Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost? Kdo vymyslel spojení Iráku s islámskými teroristy? Jak to, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení? Proč se Irák po „osvobození“ stal nejnebezpečnějším místem na světě a proč Praha degradovala z privilegovaného hospodářského partnera Iráku na přehlíženého outsidera? Kdo zavlekl do Iráku infekci Al-Káidy, mor občanské války a bezprecedentní korupci? Na tyto a řadu dalších otázek hledají odpovědi dva autoři, kteří mají s moderním Irákem mezi českými publicisty bezesporu největší osobní zkušenost. Miroslav Belica prožil v Iráku v době sankcí OSN jako vedoucí zastupitelského úřadu České republiky přes čtyři roky a jeho syn Tomáš jako student ještě o dva roky více. Oba dva měli štěstí, že znalost arabštiny a dalších světových jazyků jim umožnila stýkat se s širokým a velmi různorodým spektrem lidí: s Iráčany ze všech společenských vrstev, s rodinami diplomatů ze Západu i Východu, s pracovníky agencií OSN, s našimi experty i se zahraničními novináři. Vedle zdrojů světového tisku a specializovaných webů široce pracovali s databázemi mezinárodních organizací, prostudovali deseti tisíce stran dokumentů Rady bezpečnosti a dalších orgánů a agencií OSN týkajících se Iráku. Na vlastní kůži poznali Irák, jaký je, mohli porovnávat realitu s propagandou Saddámova režimu stejně jako s mediálním managementem a reálpolitikou druhé strany. Získali citlivost na falešné tóny a zkreslování, alergii na manipulace a lži „padni komu padni“. Někdy s pobavením, jindy s rozhořčením sledovali, jak kolem irácké horké kaše tancovala pod cizí taktovkou podstatná část českého establishmentu a jak se s tím vypořádávala rozhodující média. Tehdejší hlavní aktéři by dnes možná dali přednost všeobecnému zapomnění. Aby se tak nestalo, aby písky zapomnění nezavály souvislosti dramatu, který se tak draze obešel miliónům Iráčanů, ale nejenom jim, rozhodli se autoři napsat knihu o tom, jak se Česká republika a čeští rodáci podíleli na osudových událostech, které se odehrávaly na území bývalé Mezopotámie v posledních dvou desetiletích. Rozhodujícím kritériem, kterým se při sestavení této retrospektivy řídili, byla věrnost faktům. A pokud fakta zasazená do kontextu mezinárodního práva nevyznívají lichotivě pro některé české aktéry, není to vina autorů. PhDr. Miroslav Belica (1952) Arabista. Problematikou Blízkého východu se zabývá čtyři desetiletí. V zemích tohoto regionu prožil v řadě diplomatických funkcí téměř patnáct let, v letech 1996-2001 působil jako vedoucí zastupitelského úřadu ČR v Iráku. Až do roku 2004 pracoval na MZV jako zástupce ředitele odboru OSN a odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Tomáš Belica (1981) Novinář. V letech 2000 - 2003 studoval na filosofické fakultě Bagdádské univerzity, katedře angličtiny a francouzštiny. Pracoval u francouzské mediální společnosti Avedya a dva roky v politickém oddělení deníku Blesk. V současnosti je redaktorem deníku Metro. $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788074250576 $2 Web obalkyknih.cz
    650
    04
    $7 vy_us_auth*0068175 $a válka v Perském zálivu (1991)
    650
    04
    $7 vy_us_auth*0075459 $a irácká válka (2003-2011)
    650
    04
    $7 vy_us_auth*0076044 $a vojenská intervence $y Irák
    650
    04
    $7 vy_us_auth*0072056 $a mezinárodní pomoc $y Irák
    650
    04
    $7 vy_us_auth*0068841 $a Češi $y Irák
    651
    -4
    $7 vy_us_auth*0050012 $a Česko $x zahraniční vztahy $y 1991-2010
    651
    -4
    $7 vy_us_auth*0050978 $a Irák $x zahraniční vztahy $y 1991-2010
    651
    -4
    $7 vy_us_auth*0050206 $a Spojené státy americké $x zahraniční vztahy $y 1991-2010
    655
    -4
    $7 vy_us_auth*0077937 $a literatura faktu
    700
    1-
    $7 vy_us_auth*0101971 $a Belica, Tomáš, $d 1981-

Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.