Number of the records: 1  

Vášeň a rozum

  1. SYS0146920
    LBL
      
    01601nam--2200409---4500
    003
      
    CZ-VyKKD
    005
      
    20240512073627.7
    007
      
    tu
    008
      
    081105s2008----xr-||||||||||||||-||cze||
    020
      
    $a 978-80-7260-193-6 $q váz. : $c 380.00
    040
      
    $a TAG001 $b cze $d ULG001 $d VYG001
    041
    1-
    $a cze $h fre
    044
      
    $a xr $c CZ
    072
    -7
    $7 vy_us_auth*0079252 $a 821.133.1-3 $x Francouzská próza, francouzsky psaná $2 Konspekt $9 11
    080
      
    $a 821.133.1-3
    080
      
    $a 821-322.5
    080
      
    $a (0:82-993)
    080
      
    $a 821-312.5
    080
      
    $a 821.133.1-31 $2 MRF-sel
    100
    1-
    $7 vy_us_auth*0094093 $a Argens, Jean-Baptiste de Boyer d', $c markýz, $d 1704-1771
    245
    10
    $a Vášeň a rozum : $b láska v době libertinů / $c Boyer d' Argens, Choderlos de Laclos, Vivant Denon ; přeložili Miroslav Petříček a Martin Pokorný
    246
    13
    $a Láska v době libertinů
    250
      
    $a V českém jazyce vyd. 1.
    260
      
    $a Praha : $b Prostor, $c 2008
    300
      
    $a 247 s. : $b il. ; $c 21 cm
    500
      
    $a Přeloženo z francouzštiny
    520
    3-
    $a Kniha obsahuje tři díla francouzské literatury z 18. století, tedy z období běžně charakterizovaného jako libertinská kultura. Výraz „libertinství“ je ovšem mnohoznačný a spadají do něj jak frivolní a lascivní knihy, tak i spisy předrevolučních filozofů a raných osvícenců. Jako první je zařazen jeden z nejznámějších a zároveň nejvíce pronásledovaných textů 18. století, krátký román, jehož titul zní Tereza filozof čili pamětní spis k příběhu otce Dirraga a slečny Eradice (1748) a za jehož autora je nejčastěji po važován Boyer d’Argens. Román byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména „libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil – problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod. Román má blízko k markýzovi de Sade, ale v zásadě v něm jde mnohem více o svobodu myšlení v duchu osvícenství.François Choderlos de Laclos je u nás znám pouze jako autor Nebezpečných známostí (1782), avšak jeho literární zájmy byly širší, jak dosvědčuje druhý text publikace – esej O ženách a jejich výchově (1783), který z „feministické“ perspektivy nachází původní přirozenost ženy jako bytosti silné, svobodné a šťastné. Novela Není zítřku (1777), jejímž předpokládaným autorem je Dominique Vivant Denon, rytec a příležitostný diplomat, přibližuje „libertinskou“ dobu jiným způsobem. Rozehrává téma „nicotnosti“ (vlastně se nestalo nic) a nezávaznosti; sváděná a zdánlivě přístupná žena hraje suverénně svou hru, i když jde možná jen o to překonat jistou přesycenost zvláštní tragikomickou epizodou. Příběh sám je krátký, závěr překvapivý a vše je nezvykle „moderní“. Knihu uzavírá zasvěcený doslov o francouzském osvícenství a libertinství 18. století, resp. o jeho kulturně-filozofických základech a literárních souvislostech z pera Miroslava Petříčka. $c ereading
    520
    3-
    $a Kniha obsahuje tři díla francouzské literatury z 18. století, tedy z období běžně charakterizovaného jako libertinská kultura. Výraz „libertinství“ je ovšem mnohoznačný a spadají do něj jak frivolní a lascivní knihy, tak i spisy předrevolučních filozofů a raných osvícenců. Jako první je zařazen jeden z nejznámějších a zároveň nejvíce pronásledovaných textů 18. století, krátký román, jehož titul zní Tereza filozof čili pamětní spis k příběhu otce Dirraga a slečny Eradice (1748) a za jehož autora je nejčastěji po važován Boyer d’Argens. Román byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména „libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil – problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod. Román má blízko k markýzovi de Sade, ale v zásadě v něm jde mnohem více o svobodu myšlení v duchu osvícenství. François Choderlos de Laclos je u nás znám pouze jako autor Nebezpečných známostí (1782), avšak jeho literární zájmy byly širší, jak dosvědčuje druhý text publikace – esej O ženách a jejich výchově (1783), který z „feministické“ perspektivy nachází původní přirozenost ženy jako bytosti silné, svobodné a šťastné. Novela Není zítřku (1777), jejímž předpokládaným autorem je Dominique Vivant Denon, rytec a příležitostný diplomat, přibližuje „libertinskou“ dobu jiným způsobem. Rozehrává téma „nicotnosti“ (vlastně se nestalo nic) a nezávaznosti; sváděná a zdánlivě přístupná žena hraje suverénně svou hru, i když jde možná jen o to překonat jistou přesycenost zvláštní tragikomickou epizodou. Příběh sám je krátký, závěr překvapivý a vše je nezvykle „moderní“. Knihu uzavírá zasvěcený doslov o francouzském osvícenství a libertinství 18. století, resp. o jeho kulturně-filozofických základech a literárních souvislostech z pera Miroslava Petříčka. $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788072601936 $2 Web obalkyknih.cz
    655
    -4
    $7 vy_us_auth*0077851 $a francouzské prózy
    655
    -4
    $7 vy_us_auth*0077820 $a erotické prózy
    700
    1-
    $7 vy_us_auth*p0008827 $a Choderlos de Laclos, Pierre-Ambroise-François, $d 1741-1803
    700
    1-
    $7 vy_us_auth*0094094 $a Denon, Dominique Vivant, $c baron, $d 1747-1825
    700
    1-
    $7 vy_us_auth*p0006179 $a Petříček, Miroslav, $d 1951- $4 trl
    700
    1-
    $7 vy_us_auth*p0009642 $a Pokorný, Martin, $d 1973- $4 trl

Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.