Number of the records: 1
Než jsme se odcizili
SYS 0288813 LBL 01882cam-a2200469-i-4500 003 CZ-VyKKD 005 20220308073629.1 007 ta 008 210709s2020----xr-----g------000-f-cze-d 015 $a cnb003310344 020 $a 978-80-88364-06-1 $q (vázáno) 040 $a CBA001 $b cze $d ABG001 $d VYG001 $e rda 041 1-
$a cze $h eng 072 -7
$a 821.111(73)-3 $x Americká próza $9 25 $7 vy_us_auth*0079231 $2 Konspekt 080 $a 821.111(73)-31 $2 MRF 080 $a (0:82-31)-055.2 $2 MRF 100 1-
$7 vy_us_auth*0137142 $a Carlino, Renée $4 aut 240 10
$a Before we were strangers. $l Česky 245 10
$a Než jsme se odcizili : $b příběh lásky / $c Renée Carlino ; přeložila Eva Hauserová 246 30
$a Příběh lásky 250 $a Vydání první 264 -1
$a [Praha] : $b Ocelot, $c 2020 300 $a 286 stran ; $c 22 cm 336 $a text $b txt $2 rdacontent 337 $a bez média $b n $2 rdamedia 338 $a svazek $b nc $2 rdacarrier 500 $a Přeloženo z angličtiny 520 $a Román pro ženy, ve kterém bude mít jeden muž a jedna žena příležitost vzkřísit svou studentskou lásku. $b Matt a Grace byli okouzlující dvojice. Ona nadaná violoncellistka a on talentovaný fotograf. Jejich cesty se rozdělily. Po patnácti letech se náhodně potkávají. Musí ale dokázat přestat myslet na minulost a umět žít tím, co jim nabízí přítomnost. 520 3-
$a Potkali jsme se před patnácti lety, skoro přesně na den, když jsem se stěhoval na kolej NYU v Senior House, hned vedle tvého pokoje. Říkala jsi, že jsme byli nerozluční kamarádi. Rád si myslívám, že to bylo něco víc. Žili jsme z ničeho, leda z radosti, že jsme se našli prostřednictvím hudby (byla jsi posedlá Jeffem Buckleym), fotografování (pořád jsem tě fotil a nemohl jsem s tím přestat), toulek po Washington Square Parku a všech těch divných věcí, které jsme dělali, abychom si vydělávali peníze. V tom roce jsem se sám o sobě naučil víc než kdy jindy v životě. Přesto jsme se z nějakého důvodu rozešli. Léto po promoci jsme se přestali stýkat, když jsem odjel do Jižní Ameriky pracovat pro National Geographic. Když jsem se vrátil, byla jsi pryč. Tak trochu si pořád nejsem jistý, jestli jsem na tebe po té svatbě moc netlačil… Pak už jsem tě neviděl, teprve před měsícem. Byla středa. Houpala ses na špičkách a udržovala rovnováhu na tlusté žluté čáře, ubíhající po okraji nástupiště v metru, a čekala jsi na linku F. Neuvědomil jsem si, že jsi to ty, a potom už bylo moc pozdě, ty jsi byla pryč. Znovu. Vyslovila jsi mé jméno, viděl jsem ti to na rtech. Snažil jsem se přimět vlak, aby zastavil, jen abych tě mohl pozdravit. Jakmile jsem tě zahlédl, znovu mě zaplavily všechny pocity a vzpomínky na mládí, a větší část následujícího měsíce jsem strávil přemítáním o tom, jak asi žiješ. Možná že jsem se zbláznil, ale nechtěla bys se mnou zajít na skleničku a dohnat těch posledních patnáct let? $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788088364061 $2 OKCZ - ANOTACE Z WEBU 655 -7
$7 vy_us_auth*0077669 $a americké romány $2 czenas 655 -7
$7 vy_us_auth*0078793 $a romány pro ženy $2 czenas 700 1-
$7 vy_us_auth*p0001994 $a Hauserová, Eva, $d 1954- $4 trl 910 $a VYG001
Number of the records: 1