A nezapomeň na labutě!

Juščák, Peter, 1953-

A nezapomeň na labutě! / Peter Juščák ; přeložila Eva Josífková. -- V českém jazyce vydání první. -- Praha : Prostor, 2019. -- 395 stran ; 20 cm. -- Přeloženo ze slovenštiny. -- Summary: Román, odehrávající se převážně v polovině minulého století, líčí osudy žen z východoslovenské oblasti, které byly po skončení druhé světové války násilím a protiprávně odvlečeny do sibiřských nápravných táborů. Irena Kalaschová byla mladou ženou, kterou na základě vykonstruovaného obvinění a rozhodnutím rychlého vojenského soudu transportovali dobytčím vagónem do jednoho z kolymských lágrů na dálném východě. Její život se tak rázem proměnil v otrockou práci, násobenou hladem, neúprosnou zimou a otřesnými táborovými podmínkami. Ocitla se uprostřed pustiny, na jejíž primitivně zkultivované miniaturní ploše, výsměšně označené jako Zóna, vedle sebe musí koexistovat nejen vězeňkyně, ale i dozorkyně, politruci i velitelé těchto neblahých zařízení. V tomto nevlídném klimatu musí Irena svádět každodenní boj jak o fyzické přežití, tak i o zachování vlastní identity. Ale i mezi těmito krutě poníženými ženami (a Irena mezi ně rozhodně patří) jsou silné osobnosti, které přes nepřízeň osudu a při pohledu na volně a svobodně letící labutě nad gulagem nacházejí odhodlání nevzdat se a nerezignovat. -- Abstract: Autor v románovém zpracování zachycuje skutečné osudy žen odvlečených po druhé světové válce do sovětského gulagu z různých koutů střední Evropy, přičemž jeho protagonistka Irena Kalaschová pochází z Československa. Umělecká výpověď o stalinských trestaneckých táborech je o to působivější, že zlo je tu pácháno na ženách, zpravidla zcela nevinných a ocitnuvších se na Sibiři často z těch nejabsurdnějších důvodů.Ústřední příběh Ireny Kalaschové je o fatální nespravedlnosti, ztrátě rodiny a přátel, o utrpení a mateřské lásce, o vzdoru a vůli nikdy se nepoddat. Prostřednictvím jejích osudů nahlédneme do života ženského kolymského lágru na Dálném východě. Tvoří ho nejen trestankyně žijící a pracující v otřesných podmínkách, ale i řada dalších tragických či bizarních postav, zejména dozorkyň. Ti všichni vytvářejí předivo složitých vztahů, avšak táborový svět není rozdělen na dobré a špatné, ale na lidi s nadějí a bez ní.   Peter Juščák (1953), slovenský prozaik, publicista a inženýr, vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině. Působil v různých technických povoláních, v Československém rozhlasu v Košicích, v denících Smena a SME. Ve svých reportážích se věnoval především společenské a sociální tematice. V roce 1994 načas opustil novinařinu a pracoval v Německu, mezi lety 2000–2003 působil v literární redakci Slovenského rozhlasu. Žije v Bratislavě. Napsal několik próz, rozhlasových her, reportáží, dokumentárních pásem a filmových námětů. Z prózy se jedná například o povídky Milovanie so sochou Miriam (1995) nebo o román Balkan blues (2018), dále napsal monografii Michal Kováč a jeho bremeno (2003) nebo dokumentární vyprávění Odvlečení (2001).   Osud mladé ženy, kterou ze Slovenska na základě nepodloženého obvinění a absurdního, rychlého vojenského soudu odvlekli do gulagu, nepochybně představuje přitažlivé, velké, ale i tíživé a z hlediska autorského ztvárnění nesmírně náročné téma. Je to próza hluboká, mnohovrstevnatá, v ideovém plánu bohatá. Jedna z nejvýznamnějších uměleckých výpovědí posledních dvou desetiletí.Igor Hochel, iLiteratura.cz  Poutavý a dynamický román. Autor využívá techniku filmového střihu a střídání různých časových a prostorových rovin. … Citlivého tématu se zhostil komplexně, dokonce v textu rozvíjí na popisované poměry zdánlivě nereálnou, křehkou a romantickou linku. Podařilo se mu zachytit život na podivné planetě, který se už, doufejme, nebude nikdy opakovat.Luboš Svetoň, Knižná revue  Román Petera Juščáka nám přibližuje naše dlouho zamlčované dějiny. Dobro je jako výšivka na vězeňském kabátu v ženském gulagu – luxus, který budí podezření u dozorkyň. Přirozeně, vždyť je důkazem boje za lidskou důstojnost a uchování si naděje.Irena Brežná. -- Abstract: Autor v románovém zpracování zachycuje skutečné osudy žen odvlečených po druhé světové válce do sovětského gulagu z různých koutů střední Evropy, přičemž jeho protagonistka Irena Kalaschová pochází z Československa. Umělecká výpověď o stalinských trestaneckých táborech je o to působivější, že zlo je tu pácháno na ženách, zpravidla zcela nevinných a ocitnuvších se na Sibiři často z těch nejabsurdnějších důvodů. Ústřední příběh Ireny Kalaschové je o fatální nespravedlnosti, ztrátě rodiny a přátel, o utrpení a mateřské lásce, o vzdoru a vůli nikdy se nepoddat. Prostřednictvím jejích osudů nahlédneme do života ženského kolymského lágru na Dálném východě. Tvoří ho nejen trestankyně žijící a pracující v otřesných podmínkách, ale i řada dalších tragických či bizarních postav, zejména dozorkyň. Ti všichni vytvářejí předivo složitých vztahů, avšak táborový svět není rozdělen na dobré a špatné, ale na lidi s nadějí a bez ní.       Peter Juščák (1953), slovenský prozaik, publicista a inženýr, vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině. Působil v různých technických povoláních, v Československém rozhlasu v Košicích, v denících Smena a SME. Ve svých reportážích se věnoval především společenské a sociální tematice. V roce 1994 načas opustil novinařinu a pracoval v Německu, mezi lety 2000–2003 působil v literární redakci Slovenského rozhlasu. Žije v Bratislavě. Napsal několik próz, rozhlasových her, reportáží, dokumentárních pásem a filmových námětů. Z prózy se jedná například o povídky Milovanie so sochou Miriam (1995) nebo o román Balkan blues (2018), dále napsal monografii Michal Kováč a jeho bremeno (2003) nebo dokumentární vyprávění Odvlečení (2001).       Osud mladé ženy, kterou ze Slovenska na základě nepodloženého obvinění a absurdního, rychlého vojenského soudu odvlekli do gulagu, nepochybně představuje přitažlivé, velké, ale i tíživé a z hlediska autorského ztvárnění nesmírně náročné téma. Je to próza hluboká, mnohovrstevnatá, v ideovém plánu bohatá. Jedna z nejvýznamnějších uměleckých výpovědí posledních dvou desetiletí. Igor Hochel, iLiteratura.cz     Poutavý a dynamický román. Autor využívá techniku filmového střihu a střídání různých časových a prostorových rovin. … Citlivého tématu se zhostil komplexně, dokonce v textu rozvíjí na popisované poměry zdánlivě nereálnou, křehkou a romantickou linku. Podařilo se mu zachytit život na podivné planetě, který se už, doufejme, nebude nikdy opakovat. Luboš Svetoň, Knižná revue     Román Petera Juščáka nám přibližuje naše dlouho zamlčované dějiny. Dobro je jako výšivka na vězeňském kabátu v ženském gulagu – luxus, který budí podezření u dozorkyň. Přirozeně, vždyť je důkazem boje za lidskou důstojnost a uchování si naděje. Irena Brežná https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788072604197. -- ISBN : 978-80-7260-419-7 (brožováno) : Kč 397.00.
I. Josífková, Eva


GULag NKVD * politické vězeňkyně * pracovní tábory * Československo * Sovětský svaz * slovenské romány
821.162.4-31 * 323.28-055.2 * 343.819 * (437) * (47+57)