Počet záznamů: 1
Bílá růže ze Stalingradu
SYS 0215336 LBL 01391nam--2200373---450- 003 CZ-VyKKD 005 20200418073128.9 007 tu 008 150903s2015----xr-||||||||||||||-||cze|| 020 $a 978-80-204-3309-1 $q vázáno : $c 349.00 040 $a VYG001 $b cze 041 1-
$a cze $h eng 044 $a xr $c CZ 072 -0
$7 vy_us_auth*0079345 $a 355/359 $x Vojenství. Obrana země. Ozbrojené síly $9 15 072 -0
$7 vy_us_auth*0079102 $a 929 $x Biografie $9 8 080 $a 358.422-051 080 $a (092) $2 MRF_2003 080 $a 358.422 $2 MRF-sel 080 $a 929 $2 MRF-sel 080 $a 94(100)"1939/1945" $2 MRF-sel 100 1-
$7 vy_us_auth*p0017928 $a Yenne, Bill, $d 1949- $4 aut 240 10
$a White rose of Stalingrad. $l Česky 245 10
$a Bílá růže ze Stalingradu : $b doba a skutečný životní příběh Lidije Vladimirovny Litvjakové, největšího ženského leteckého esa všech dob / $c Bill Yenne ; z anglického originálu The white rose of Stalingrad ... přeložil Jiří Krist 246 13
$a Doba a skutečný životní příběh Lidije Vladimirovny Litvjakové 250 $a První vydání 260 $a Praha : $b Mladá fronta, $c 2015 300 $a 308 stran, 16 nečíslovaných stran obrazové přílohy ; $c 22 cm 504 $a Obsahuje bibliografii a rejstříky 520 3-
$a Přezdívka Bílá růže ze Stalingradu patřila ruské stíhací pilotce Lidiji Vladimirovně Litvjakové, která byla leteckým esem i podle mužských měřítek a vůbec nejlepší stíhačkou všech dob. Stala se vycházející hvězdou sovětského letectva a za jejích začátků se jí v bojích nad Stalingradem podařilo sestřelit pět německých strojů. Oproti rozšířené představě byla také vůbec první ženou, která německý letoun sestřelila. Nakonec dosáhla během šedesáti šesti bojových letů nejméně dvanácti ověřených vítězství. Kniha popisuje její osudy od narození ve Stalinově Rusku, přes smrt otce, který byl během čistek na konci třicátých let zatčen a poté zastřelen, její prvotní výcvik v aeroklubech, instruktorskou dráhu, až k detailním popisům účasti v bojích, zpočátku v ženském leteckém stíhacím pluku, posléze v ryze mužských stíhacích plucích. Osud Litvjakové byl zvláštní i po smrti: Při jedné akci zmizela a byla prohlášena za nezvěstnou, aby se poté vyrojily pověsti o její spolupráci s Němci. Až v roce 1979 byly objeveny její ostatky a bylo potvrzeno, že zahynula v bojové akci – teprve v roce 1990 obdržela in memoriam titul Hrdiny Sovětského svazu, na který byla navržena už za války. $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788020433091 $2 Web obalkyknih.cz 600 14
$7 vy_us_auth*0113069 $a Litvjak, Lilija, $d 1921-1943 650 04
$7 vy_us_auth*0089829 $a stíhací letci $y Sovětský svaz 655 -4
$7 vy_us_auth*0077747 $a biografie
Počet záznamů: 1