Počet záznamů: 1  

Václav Chaloupecký

  1. SYS0207315
    LBL
      
    02396nam--2200673---450-
    003
      
    CZ-VyKKD
    005
      
    20240411233905.1
    007
      
    tu
    008
      
    140714s2014----xr-ach-f------001-0dcze||
    020
      
    $a 978-80-246-2482-2 $q brož. : $c 440.00
    040
      
    $a VYG001 $b cze
    041
    0-
    $a cze $b eng
    044
      
    $a xr $c CZ
    072
    -0
    $7 vy_us_auth*0079098 $a 930 $x Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví $9 8
    072
    -0
    $7 vy_us_auth*0079102 $a 929 $x Biografie $9 8
    080
      
    $a 930-051 $2 MRF
    080
      
    $a 929 $2 MRF
    080
      
    $a 930 $2 MRF
    080
      
    $a 94(437.3) $2 MRF
    080
      
    $a 94(437.6) $2 MRF
    080
      
    $a (437) $2 MRF
    080
      
    $a (048.8) $2 MRF
    100
    1-
    $7 vy_us_auth*0111267 $a Ducháček, Milan, $d 1978- $4 aut
    245
    10
    $a Václav Chaloupecký : $b hledání československých dějin / $c Milan Ducháček
    246
    13
    $a Hledání československých dějin
    250
      
    $a Vyd. 1.
    260
      
    $a Praha : $b Karolinum, $c 2014
    300
      
    $a 515 s. : $b il., portréty, faksim. ; $c 21 cm
    500
      
    $a Anglické resumé
    504
      
    $a Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstřík
    520
    3-
    $a Copak je ta Gollova historická škola? Jak lze v Palackém objevit kořeny československých dějin? Proč československý úředník těžko nachází řeč s maďarským, ačkoli se oba domluví německy? Vyhnali by TGM ze Slovenska, kdyby uvažoval nahlas? Zrodilo se husitství z intelektuální konstrukce univerzitních mistrů? Proč Chaloupecký nedokončil přepracování Laichtrových Českých dějin? Jak se změní život badatele, když z domácnosti zmizí služka? A patří lovestory do dějin historiografie? Takové otázky si klade Milan Ducháček (*1978) v knize o českém historikovi Václavu Chaloupeckém, žáku Jaroslava Golla a Josefa Pekaře, jenž se po zrodu Československé republiky stal profesorem československých dějin Univerzity Komenského v Bratislavě. Po Pekařově smrti pak přijal prestižní nástupnictví na Karlově univerzitě. Václav Chaloupecký má pro své názory na česko-slovenský poměr na Slovensku dodnes „zlé meno“ a v českém prostředí zůstává ve stínu svých učitelů. I proto se autor rozhodl znovu rozpohybovat zdánlivě dobře známý příběh zrodu a rozkladu první ČSR a na pozadí životní dráhy opomíjeného historika se pokusil zachytit jak vnitrooborové klima českého, respektive československého dějepisectví první poloviny 20. století, tak v širším kontextu i proměny vztahu Čechů a Slováků v daném období. Stranou přitom nezůstává ani tematika Chaloupeckého historických prací, z nichž mnohé (povětšinou negativně) ovlivnily rodící se kulturní klima společného státu. Historikovy texty tak namnoze určují linii výkladu. Vedle osobností umělecké bohémy konce dlouhého století a prvorepublikových intelektuálních elit zde defilují přední osobnosti lucemburské epochy, jsou promýšleny otázky zrodu husitství a proměny interpretace kulturního dědictví Velké Moravy, je probírána údajná Žižkova cesta do Uher i stále neukončený spor o Kristiána a dataci nejstarších českých legend. Životní příběh rodáka z Dětenic na Jičínsku, anarchistického básníka, lobkovického knížecího archiváře, univerzitního historika, zuřivého polemika a vášnivého pěstitele jabloní se uzavírá náhlou smrtí roku 1951. Právě včas, chtělo by se říci... Práce byla poctěna Cenou Česko-slovenské komise historiků za rok 2013. $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788024624822 $2 Web obalkyknih.cz
    520
    3-
    $a Copak je ta Gollova historická škola? Jak lze v Palackém objevit kořeny československých dějin? Proč československý úředník těžko nachází řeč s maďarským, ačkoli se oba domluví německy? Vyhnali by TGM ze Slovenska, kdyby uvažoval nahlas? Zrodilo se husitství z intelektuální konstrukce univerzitních mistrů? Proč Chaloupecký nedokončil přepracování Laichtrových Českých dějin? Jak se změní život badatele, když z domácnosti zmizí služka? A patří lovestory do dějin historiografie? Takové otázky si klade Milan Ducháček (*1978) v knize o českém historikovi Václavu Chaloupeckém, žáku Jaroslava Golla a Josefa Pekaře, jenž se po zrodu Československé republiky stal profesorem československých dějin Univerzity Komenského v Bratislavě. Po Pekařově smrti pak přijal prestižní nástupnictví na Karlově univerzitě. Václav Chaloupecký má pro své názory na česko-slovenský poměr na Slovensku dodnes „zlé meno“ a v českém prostředí zůstává ve stínu svých učitelů. I proto se autor rozhodl znovu rozpohybovat zdánlivě dobře známý příběh zrodu a rozkladu první ČSR a na pozadí životní dráhy opomíjeného historika se pokusil zachytit jak vnitrooborové klima českého, respektive československého dějepisectví první poloviny 20. století, tak v širším kontextu i proměny vztahu Čechů a Slováků v daném období. Stranou přitom nezůstává ani tematika Chaloupeckého historických prací, z nichž mnohé (povětšinou negativně) ovlivnily rodící se kulturní klima společného státu. Historikovy texty tak namnoze určují linii výkladu. Vedle osobností umělecké bohémy konce dlouhého století a prvorepublikových intelektuálních elit zde defilují přední osobnosti lucemburské epochy, jsou promýšleny otázky zrodu husitství a proměny interpretace kulturního dědictví Velké Moravy, je probírána údajná Žižkova cesta do Uher i stále neukončený spor o Kristiána a dataci nejstarších českých legend. Životní příběh rodáka z Dětenic na Jičínsku, anarchistického básníka, lobkovického knížecího archiváře, univerzitního historika, zuřivého polemika a vášnivého pěstitele jabloní se uzavírá náhlou smrtí roku 1951. Právě včas, chtělo by se říci... [P]ráce je až překvapivě zralou monografií tohoto význačného a v řadě kontextů i kontroverzního historika (prof. Ivan Hlaváček). Zdálo by se, že osobnostní složitosti jsou pro životopisce vítanou látkou. Ve skutečnosti od něj žádají mimořádně znalý, citlivý a stylisticky prokomponovaný přístup. Jen tak může vzniknout taková biografie, jakou osobnost Chaloupeckého osudu vyžaduje a potřebuje. Obdivuji, jak ji M. Ducháček zvládl (prof. Kvačka). Práce obdržela Cenu Česko-slovenské komise historiků za rok 2013. $c ereading
    600
    14
    $7 vy_us_auth*0111266 $a Chaloupecký, Václav, $d 1882-1951
    650
    04
    $7 vy_us_auth*0056428 $a historici $y Československo
    650
    04
    $7 vy_us_auth*0056435 $a historiografie $y Československo
    651
    -4
    $7 vy_us_auth*0050012 $a Česko $x dějiny $x historiografie
    651
    -4
    $7 vy_us_auth*0050202 $a Slovensko $x dějiny $x historiografie
    655
    -4
    $7 vy_us_auth*0077965 $a monografie

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.