Počet záznamů: 1  

Příběh jedné moskevské ulice

  1. SYS0255840
    LBL
      
    03669nam-a2200841-i-4500
    003
      
    CZ-VyKKD
    005
      
    20240506184643.7
    007
      
    ta
    008
      
    181108s2018----xr-----g------000-f-cze-d
    015
      
    $a cnb003050532
    020
      
    $a 978-80-7260-399-2 $q (brožováno) : $c Kč 377.00
    035
      
    $a (OCoLC)1078647592
    040
      
    $a ABG001 $b cze $d BOA001 $d VYG001 $e rda
    041
    1-
    $a cze $h rus
    072
    -7
    $a 821.161.1 $x Ruská literatura $9 25 $7 vy_us_auth*0079283 $2 Konspekt
    080
      
    $a 821.161.1-31 $2 MRF
    080
      
    $a (0:82-311.6) $2 MRF
    100
    1-
    $7 vy_us_auth*0124729 $a Osorgin, Michail Andrejevič, $d 1878-1942 $4 aut
    240
    10
    $a Sivcev Vražok. $l Česky
    245
    10
    $a Příběh jedné moskevské ulice / $c Michail Osorgin ; přeložila Kateřina Šímová
    250
      
    $a V českém jazyce vydání druhé, v nakladatelství Prostor první
    264
    -1
    $a Praha : $b Prostor, $c 2018
    300
      
    $a 388 stran ; $c 18 cm
    336
      
    $a text $b txt $2 rdacontent
    337
      
    $a bez média $b n $2 rdamedia
    338
      
    $a svazek $b nc $2 rdacarrier
    490
    1-
    $a Pozdní sběr ; $v svazek 8
    500
      
    $a Přeloženo z ruštiny
    520
      
    $a Ruský historicko-společenský román mapuje osudy moskevské inteligence v letech 1914-1920. $b Dějovým centrem je dům v ulici Sivcev Vražok, jeho majitel profesor ornitologie Ivan Alexandrovič s vnučkou Táňou a jejich hosté a přátelé (hudební skladatel, fyzik, filozof atd.). Vytrženi ze svého poklidu válečnými a revolučními dny se snaží žít, přežít i uchovat si vlastní důstojnost. A moskevskou ulicí zatím neúprosně procházejí ruské dějiny... Znovuobjevený autor (1878-1943) v 86 krátkých kapitolách s nadhledem, intimitou a poetickou nostalgií popisuje vzrušenou dobu skrze osobní životy jednotlivých hrdinů. Román hluboce lidský a velmi čtivý.
    520
    3-
    $a Centrem románu je rodinný dům profesora ornitologie Ivana Alexandroviče stojící na moskevské ulici Sivcev Vražok. Plastická rodinná kronika, odehrávající se v letech 1914–1920, slouží jako mikrokosmos, v němž se zrcadlí střet ruské inteligence s dějinnými katastrofami počátku 20. století – první světovou válkou, ruskou revolucí a bolševickým terorem v době válečného komunismu. V osmdesáti šesti krátkých kapitolách, sledujících osudy profesorovy rodiny i řady vedlejších postav, se v ostrých střizích, připomínajících principy montáže ruského avantgardního filmu, střídají detailní záběry se záběry celku, záběry statické a dynamické, dějinná mi­kroúroveň s makroúrovní. Osudy jednoho domu na ulici Sivcev Vražok se tak kompozičně i dějově stávají jen střípkem vyjmutým na malou chvíli z běhu tragického času.Působivý román o neblahých osudech Ruska, a zejména ruské liberální inteligence v prvních desetiletích 20. století napsal a vydal jeho autor Michail Osorgin v pařížské emigraci v roce 1928. Vzápětí vyšel román také česky (Sivcev Vražok, 1929), německy (Der Wolf kreist. Ein Roman aus Moskau, 1929) i anglicky (Quiet Street, 1930).   Ruský publicista a spisovatel Michail Andrejevič Osorgin (1878–1942) vystudoval právnickou fakultu Moskevské univerzity. V řadách strany socialistů revolucionářů (eserů) se zúčastnil revoluce roku 1905, poté byl půl roku vězněn a dalších deset let strávil v italské emigraci. Do Ruska se vrátil teprve v červnu roku 1916 a věnoval se novinářské činnosti. Po říjnové revoluci vystupoval kriticky vůči bolševikům, za což byl několikrát vězněn a nakonec na podzim roku 1922 vypovězen z Ruska na tzv. parníku filozofů.Po ročním pobytu v Berlíně se v roce 1923 usadil ve Francii, kam se z Berlína přesunulo těžiště emigračního kulturního i duchovního života. V Paříži publikoval v emigračních periodikách Dni či Poslednije novosti a vydal svá nejznámější prozaická díla – Sivcev Vražok (1928) a Povesť o sestre (Příběh sestry, 1931). Mezi jeho další prozaická díla patří Svidetěl istorii (Svědek dějin, 1935) či Volnyj kamenščik (Svobodný zednář, 1937), publikoval také výbory povídek. V roce 1940 uprchl do neokupované části Francie do městečka Chabris, kde v roce 1942 zemřel. $c ereading
    520
    3-
    $a Centrem románu je rodinný dům profesora ornitologie Ivana Alexandroviče stojící na moskevské ulici Sivcev Vražok. Plastická rodinná kronika, odehrávající se v letech 1914–1920, slouží jako mikrokosmos, v němž se zrcadlí střet ruské inteligence s dějinnými katastrofami počátku 20. století – první světovou válkou, ruskou revolucí a bolševickým terorem v době válečného komunismu. V osmdesáti šesti krátkých kapitolách, sledujících osudy profesorovy rodiny i řady vedlejších postav, se v ostrých střizích, připomínajících principy montáže ruského avantgardního filmu, střídají detailní záběry se záběry celku, záběry statické a dynamické, dějinná mi­kroúroveň s makroúrovní. Osudy jednoho domu na ulici Sivcev Vražok se tak kompozičně i dějově stávají jen střípkem vyjmutým na malou chvíli z běhu tragického času. Působivý román o neblahých osudech Ruska, a zejména ruské liberální inteligence v prvních desetiletích 20. století napsal a vydal jeho autor Michail Osorgin v pařížské emigraci v roce 1928. Vzápětí vyšel román také česky (Sivcev Vražok, 1929), německy (Der Wolf kreist. Ein Roman aus Moskau, 1929) i anglicky (Quiet Street, 1930).      Ruský publicista a spisovatel Michail Andrejevič Osorgin (1878–1942) vystudoval právnickou fakultu Moskevské univerzity. V řadách strany socialistů revolucionářů (eserů) se zúčastnil revoluce roku 1905, poté byl půl roku vězněn a dalších deset let strávil v italské emigraci. Do Ruska se vrátil teprve v červnu roku 1916 a věnoval se novinářské činnosti. Po říjnové revoluci vystupoval kriticky vůči bolševikům, za což byl několikrát vězněn a nakonec na podzim roku 1922 vypovězen z Ruska na tzv. parníku filozofů. Po ročním pobytu v Berlíně se v roce 1923 usadil ve Francii, kam se z Berlína přesunulo těžiště emigračního kulturního i duchovního života. V Paříži publikoval v emigračních periodikách Dni či Poslednije novosti a vydal svá nejznámější prozaická díla – Sivcev Vražok (1928) a Povesť o sestre (Příběh sestry, 1931). Mezi jeho další prozaická díla patří Svidetěl istorii (Svědek dějin, 1935) či Volnyj kamenščik (Svobodný zednář, 1937), publikoval také výbory povídek. V roce 1940 uprchl do neokupované části Francie do městečka Chabris, kde v roce 1942 zemřel. $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788072603992 $2 Web obalkyknih.cz
    655
    -7
    $7 vy_us_auth*0078141 $a ruské romány $2 czenas
    655
    -7
    $7 vy_us_auth*0077866 $a historické romány $2 czenas
    700
    1-
    $7 vy_us_auth*0124730 $a Šimová, Kateřina $4 trl
    830
    -0
    $a Pozdní sběr $7 vy_us_auth*0117327
    910
      
    $a VYG001

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.