Rudý kříž

Filipenko, Aleksandr, 1984-

Rudý kříž / Saša Filipenko ; z ruštiny přeložil Libor Dvořák. -- První vydání. -- Příbram : Pistorius & Olšanská, 2019. -- 182 stran ; 21 cm. -- Resumé: Dokumentární novela běloruského autora, jejíž hrdinka v marném zápase s vytrácející se pamětí podává svědectví o hrůzné realitě komunistického režimu. Mladý Saša s malou dcerkou se přistěhuje do Minsku a seznámí se s jedenadevadesátiletou Taťánou z vedlejšího bytu, která mu až neomaleně vnutí vyprávění o svých osudech. Musí své vzpomínky vyslovit, než ji o ně připraví Alzheimerova nemoc. Saša, jenž sám prožil tragédii, se zprvu snaží stařenky zbavit, ale postupně je do příběhu vtažen. Pracovala jako překladatelka na ministerstvu zahraničí a jejíma rukama procházela korespondence a dokumenty, svědčící o mnohých skrytých postojích tehdejší moci. Pak vypukla válka a obsah dokumentů se změnil. V jednom ze seznamů válečných zajatců, posílaných do Moskvy Červeným křížem a sovětským vedením ignorovaných, našla Taťána jméno svého muže... Ve vyprávění o strachu, bezmoci, pokrytectví a krutosti se prolínají pohledy vypravěčky a posluchače, prorůstají texty autentických dokumentů a v různých podobách figuruje motiv červeného/rudého kříže. -- Abstrakt: Nevelká novela je nabitá dějem a šokujícími dokumenty. Některé pocházejí ze sovětských, respektive ruských archivů, např. směrnice o rozebrání zařízení německých koncentračních táborů a jejich opětovném složení v táborech GULAGu nebo směrnice o zacházení se zlatými zuby vězňů zemřelých v sibiřských lágrech, většinu z nich však autor objevil během své výzkumné práce v ženevských archivech Červeného kříže.Hlavní hrdinka románu devadesátiletá Taťána Alexejevna se v marném zápase s Alzheimerovou chorobou pokouší převyprávět otřesný příběh svého života. Narodila se v Londýně na začátku 20. let 20. století. Spolu se svým otcem, který se stal diplomatem nového režimu, se vrátila do Ruska a po jeho smrti začala pracovat jako písařka a překladatelka pro ministerstvo zahraničí. Byla to doba masových čistek a řada jejích spolupracovníků ze dne na den zmizela. Taťáně procházelo rukama ohromné množství často zarážejících dokumentů: o německých komunistech vydaných na smrt zpět do Německa, o stahování protifašistických knih z obchodů, o ruském velvyslanci ve Francii Nikolaji Ivanovovi, jenž byl kvůli svému kritickému postoji vůči Hitlerovi odvolán a ještě v době, kdy německá armáda pustošila východ SSSR, odsouzen do pracovního tábora za antinacismus. Mezi dokumenty, které měla přeložit, byly i opakované dopisy Mezinárodního výboru Červeného kříže, nabízející zprostředkování výměny zajatců či alespoň ulehčení jejich situace, na něž však sovětské úřady odpovídaly tvrdošíjným mlčením. Osud Taťány a celé její rodiny se začal měnit, když v jednom ze seznamů zajatců objevila jméno svého muže a byla postavena před otázku, zda má v překladu jeho jméno uvést, a tím na něj, na sebe i své děti přivolat hněv režimu, nebo jeho jméno vynechat, což však bylo stejně nebezpečné.. -- Abstrakt: Nevelká novela je nabitá dějem a šokujícími dokumenty. Některé pocházejí ze sovětských, respektive ruských archivů, např. směrnice o rozebrání zařízení německých koncentračních táborů a jejich opětovném složení v táborech GULAGu nebo směrnice o zacházení se zlatými zuby vězňů zemřelých v sibiřských lágrech, většinu z nich však autor objevil během své výzkumné práce v ženevských archivech Červeného kříže.Hlavní hrdinka románu devadesátiletá Taťána Alexejevna se v marném zápase s Alzheimerovou chorobou pokouší převyprávět otřesný příběh svého života. Narodila se v Londýně na začátku 20. let 20. století. Spolu se svým otcem, který se stal diplomatem nového režimu, se vrátila do Ruska a po jeho smrti začala pracovat jako písařka a překladatelka pro ministerstvo zahraničí. Byla to doba masových čistek a řada jejích spolupracovníků ze dne na den zmizela. Taťáně procházelo rukama ohromné množství často zarážejících dokumentů: o německých komunistech vydaných na smrt zpět do Německa, o stahování protifašistických knih z obchodů, o ruském velvyslanci ve Francii Nikolaji Ivanovovi, jenž byl kvůli svému kritickému postoji vůči Hitlerovi odvolán a ještě v době, kdy německá armáda pustošila východ SSSR, odsouzen do pracovního tábora za antinacismus. Mezi dokumenty, které měla přeložit, byly i opakované dopisy Mezinárodního výboru Červeného kříže, nabízející zprostředkování výměny zajatců či alespoň ulehčení jejich situace, na něž však sovětské úřady odpovídaly tvrdošíjným mlčením. Osud Taťány a celé její rodiny se začal měnit, když v jednom ze seznamů zajatců objevila jméno svého muže a byla postavena před otázku, zda má v překladu jeho jméno uvést, a tím na něj, na sebe i své děti přivolat hněv režimu, nebo jeho jméno vynechat, což však bylo stejně nebezpečné. https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788075790323. -- ISBN : 978-80-7579-032-3 (vázáno) : Kč 229.00.
I. Dvořák, Libor, 1948-


komunistický režim * Sovětský svaz * běloruské novely * rusky psané novely
821.161.3-32 * 821.161.1-32 * 321.74 * (47+57)